Již desátý ročník turnaje proběhl tuto sobotu ve Štětí. Tradičně je prvním střetnutím mládeže v kalendářním roce a třetím dílem série GP ÚKŠS. Velikost naší výpravy určila marodka a zřejmě i nechuť k poměrně dlouhému cestování vlakem. Velký počet omluvenek tak paradoxně umožnil čtyřem hráčům cestu autem, která nebyla až tak časově náročná. Do celkového hodnocení série se započítává pět nejlépe odehraných turnajů ze sedmi pořádaných. Někteří se tak už při třetím turnaji zbavili naděje na možnost reparátu a případného škrtnutí nepovedeného turnaje. Ale dost mudrování.
Úkol zněl: Trenér chce medaili. Našlápnuto k ní měl Tomáš Hons. Po pěti kolech měl čtyři body a já už si prohledával kapsy a počítal a připravoval peníze na návštěvu McDonaldu, kterou jsem v ranní euforii našemu čtyřčlennému týmu za cenný kov slíbil. Tomáš se v posledních kolech nad mojí peněženkou slitoval, nepřidal ani bod a skončil na čtvrtém místě. V turnaji prohrál jen s medailisty a zajímavostí této kategorie bylo, že se hráči na prvních pěti místech poskládali přesně podle nasazení. Tomášovi patří čtvrtá pozice i v celkovém pořadí série.
Jako sám voják v poli působil kategorii starších žáků Eda Stárek. Nezačal špatně, s nasazenou čtyřkou Piskačem z Teplic hrál téměř čtyřicet minut vyrovnanou partii. Pak přišel o dva pěšce a nabídl věž za střelce a bylo po nadějích. Následně vyhrál dvě partie a vypadalo to, že bude mít úspěšný den. Bohužel pak přidal už jen půlbod a to stačilo na 26. místo. I tak je Eda letos naším nejlepším st. žákem (na 30. místě) v hodnocení série a mrzí mě, že ho pro krajský přebor družstev této kategorie mám v Lounech jen jako náhradníka. Soupisky se však dělaly už na podzim a přestupy v létě.
Další želízko jsme měli v nejmladší kategorii. Adam Žáčik v ní přebral štafetový kolík po úspěších Patrika Sabova a Tomáše Ulrycha v předchozích dvou sezónách (příští rok ho stejně a možná i lépe převezme Michal Patkoló). Nepochybně skončí v celkovém hodnocení série do desátého místa. Ještě stále dokáže vyprodukovat začátečnickou hrubku. Usilovným přemýšlením ji, ale dokáže napravit a vyhrát. Pouze se mu nedaří s nejlepšími hráči své kategorie, kdy zřejmě usedá k partii předem poražen. Zlaté časy, kdy neznal úroveň svých soupeřů a hrál bez bázně a hany. Adam získal pět bodů a skončil na devátém místě. Bohužel pro něj si sérii GP oblíbili i hráči z Nového Boru z Libereckého kraje. Bez nich by Adam skončil v rámci kraje šestý. Překvapením je třinácté místo Járy Partyky. Jára je schopen najít a vytvořit matovou kombinaci, ale i hrubku nejtěžšího kalibru. Souvisí to s rychlostí hry. Jak ho jen zpomalit? Myslím, že to je jeho zatím nejlepší umístění v GP. Konečně se na něj při závěrečném vyhlášení dostalo včas a odnesl si svůj vysněný kaktus. O jablkách ani nemluvím. Adam si v celkovém hodnocení polepšil na úžasné 7. místo, Jára je na 23. místě hned za Kubou Udržalem.
Naše výprava si sobotu užila. Prokázala kvalitu a doufám, že 7. února v Litoměřicích k ní přidá i kvantitu. Do města na soutoku Labe a Ohře jezdíme většinou v počtu, který by stačil i na fotbalové družstvo.
Kompletní výsledky turnaje:
Průběžné pořadí série:
Mladší žáci
Starší žáci