V sobotu 4. října jsme vyrazili na první turnaj ze série GP ÚKŠS, kterého se zúčastnilo 90 šachistů a šachistek z Ústeckého a Libereckého kraje. Osm hráčů odchovaných naším oddílem se tak letos poprvé zapojilo do turnaje jednotlivců.
Největšího úspěchu dosáhl Tomáš Hons. Mezi dorostenci si jako nasazená sedmička polepšil o dvě místa a skončil pátý. V této kategorii v kraji na toto místo určitě patří a bude v mí hrát ještě další dva roky.
Ve starších žácích dopadl nejlépe Eda Stárek. Nechtěl bych to zakřiknout, ale s přibývajícím věkem dozrává i šachově. Ještě by to chtělo trochu více hladu po herním umění. Eda získal čtyři body a skončil na 18. místě. Jedná se o jeho nejlepší umístění v historii GP. O bod méně stačilo Igorovi Valahovi na 25. místo. To je trochu zklamání, které snad napraví v příštích turnajích série. Určitě má na víc. Honza Řimnáč získal ještě o bod méně. Znamenalo to pro něj 36. místo. Celá tato trojka by se měla zamyslet nad svým přístupem k tréninkům. Podtitulek článku zmiňuje ujíždějící vlak a jen chuť pracovat na sobě, klukům pomůže do něj naskočit.
To samé platí i o mladších žácích. Všichni čtyři získali po třech bodech. U některého to potěšilo, u jiných zklamalo. Adam Žáčik neměl dobrý los ani den. Sedmnáctým místem vyrovnal své nejlepší umístění z jarních Teplic. Adam určitě patří do první desítky a věřím, že to v nadcházejích turnajích potvrdí. Kuba Udržal svým devatenáctým místem přeskočil i “staré pardály” Milana s Jardou. Jeho zápal pro šachy nahradil potřebné zkušenosti. Milan Synek a Jarda Partyka skončili na 23. resp. 24. místě. Oba působili dojmem, že šachy hrají teprve týden. Hráči, které ještě na jaře poráželi, jim přes prázdniny ujeli “o parník”.
Světlým bodem dne bylo udělení ceny fair-play Kubovi. Ten si před čtvrtým kolem všiml, že mu rozhodčí omylem připsali bod za výhru ve třetím kole, i když Kuba tuto partii prohrál. Upozornil na to a po opravení výsledku se muselo následující kolo přelosovat a došlo k mírnému zdržení turnaje. Pořadatelé ho při závěrečném vyhlášení ocenili před “nastoupenou jednotkou” a jeho přístup k soutěžení snad bude příkladem i pro šachisty z jiných oddílů.
Příští turnaje nám ukáží, jestli jsme něco zanedbali a vlak s hráči z Ústí, Teplic atd. nám ujíždí, nebo šlo jen o chvilkové zaváhání na peróně a stačíme do něj ještě naskočit. Záleží na každém, jak se zorientuje a zařídí.